Novodobé střešní konstrukce

Střecha je obvodová stavební konstrukce, která ohraničuje budovu zpravidla nad posledním podlažím, tedy shora a výjimečně také z boku. Střecha tvoří jednu z hlavních konstrukcí budovy. Spolu s ostatními obvodovými konstrukcemi chrání vnitřní prostředí objektu proti vnějším vlivům, jakými jsou voda, vlhkost, teplota, vítr, sluneční záření, hluk apod.

Novodobé krovy

V dřívějších dobách byl prostor pod střechou, který byl tvořen především dřevěnými krovy, využíván zpravidla pouze jako půda. Sušilo se zde prádlo, odkládali nepoužívané věci. V posledních letech se však začaly také tyto prostory využívat pro bydlení, budují se zde kanceláře a podobně. V těchto případech musí konstrukce krovu a střešní plášť splňovat dva zásadní požadavky. Musí maximálně uvolnit dispozici v podstřešním prostoru a zároveň musí být odborně navržena a řádně provedena skladba střešního pláště.

Příklady z praxe

Novodobé krovy mají zpravidla všechny vazby stejné - nerozlišují se zde plné a prázdné vazby, jak je tomu u krovů klasických. To proto, že z důvodu nutnosti uvolnění dispozice můžeme řešit krov tak, že některé nosné prvky krovu navrhneme ocelové, tedy ty, které mají větší únosnost a nevyžadují podpěry. Tak můžeme překlenout větší rozpětí a uvolníme dispozici. Například při použití vaznic z ocelových válcovaných profilů o patřičné dimenzi je možné překlenout vzdálenost mezi nosnými stěnami bez podpěry - sloupku.

Dále na střední nosnou zeď položíme kleštiny, na jejichž okrajích uložíme dřevěné střední vaznice. Kleštiny jsou s krokvemi spojeny svorníky, čímž krov vytváří tuhý celek.

V dřívějších dobách, s ohledem na využití podstřešního prostoru, se neprováděla pod střešní krytinu žádná pojistná hydroizolace. Nebyl k ní v žádný důvod. Dnes, pokud je tedy podstřešní prostor využíván k pobytu osob a navíc ve střešním plášti je umístěna tepelná izolace, dále jako podhledová vrstva například sádrokarton, pak by v případě poruchy střešní krytiny došlo v důsledku zatékání srážkové vody ke značným materiálním škodám. Z tohoto důvodu se ve skladbách střešních plášťů nad zmíněnými prostorami navrhuje pojistná hydroizolace. Pokud jde o tepelnou izolaci, s ohledem na požadavky ČSN 73 0540 – 2 [16] na hodnotu součinitele prostupu tepla U, bývá tloušťka tepelné izolace poměrně velká. Z tohoto důvodu, pokud není tepelná izolace umístěna pouze pod nebo nad krokvemi, ale je umístěna i mezi krokvemi, pak je výška krokve dána nejen statickými požadavky, ale také požadavkem na tloušťku tepelné izolace. Výška krokví v těchto případech bývá často z důvodu požadavků na tloušťku tepelné izolace větší než z důvodů statických.